Když má člověk dost peněz, je všechno v nejlepším pořádku. Kdykoliv něco potřebuje, prostě si to dojde koupit nebo si to třeba objedná i bez osobní přítomnosti, nechá se zásobovat či obsluhovat a je plně uspokojen. Ovšem takovému člověku lze do značné míry závidět, protože je tu i spousta jeho pravých opaků, těch, jimž pšenka nekvete, kteří peněz na své výdaje dost nemají. A když někdo peníze nemá, logicky si musí utrhovat od úst, jak se říká.
Někdy se ten nedostatek peněz zvládnout dá, někdy je to horší a někdy přímo nesnesitelné. To už záleží v první řadě na tom, kolika peněz se dotyčnému nedostává, po jak dlouhou dobu a co konkrétně si musí upírat. Protože je logické, že třeba několik dní života bez luxusu je něco docela jiného než dlouhé měsíce bez jídla.
A když dosáhne taková nouze nesnesitelné meze, když už se to bez peněz nedá vydržet? Co si počít pak?
Pak nejednou nezbývá jiná možnost, než si scházející finanční prostředky půjčit. Což lze teoreticky učinit v jakékoliv finanční instituci. Ale skutečně jenom teoreticky. Čím větší problémy totiž člověk má, tím menší je pravděpodobnost, že mu bude ve finančních institucích vyhověno. Je logické proč – zkrátka a dobře úměrně těžkostem, jež žadatel má, klesá i pravděpodobnost toho, že bude dotyčný schopen všechno řádně vrátit. A i to je podstatou půjček. A než riskovat, že dlužník nevrátí to, co má, to už je lepší ho odmítnout.
Což ale není případ nebankovní nabídky hypotéka bez příjmu Fahd. Zde půjčí klidně každému. Tedy za předpokladu, že se tento za půjčku zaručí nemovitostí odpovídající hodnoty, jíž je tu nahrazena potřeba detailně zkoumat žadatelovy finanční poměry. Člověk tu prostě dokáže schopnost a ochotu vše vrátit tím, že dá do zástavy nemovitost, jež by posloužila k uspokojení věřitelových nároků, kdyby dlužník nevrátil to, co je dohodnuto, a rázem to jde. A půjčí tu za skvělých podmínek i hodně problematickému žadateli.